Ráj
Jednoho dne jsem se vydala do Božího králoství. Byla jsem zvědavá jak to tam vypadá. Proto jsem si půjčila vrtulník a letěla jsem hodně vysoko. Letěla jsem tak moc vysoko že jsem v tý největší výšce zahledla malý ostruvek. Jenže jsem nemohla přistát na tom ostruvku. Na to místo nesmely lidské vynalezy. Všimla jsem si že pod tím ostruvkem ve vzduchu byl žebřík. Tak jsem vyzkočila z vrtulníku a chytla jsem se žebříku. Lezla jsem . Už mě křehly prsty. Když jsem se podívala na zpět tak mě bušilo srdce z toho o jakou výšku se jednalo. Avšak nenechala jsem se zastavit a lezla jsem a s každým výstupem jsem věděla že už není možná cesta zpět. Uplně na vrcholu mě podala pomocnou ruku nějaká bytost. Byl to starší muž a všiml si že padam dolu. Vytahl mě nahoru a já šla kousek po mostě směr k tomu vysněnému ráji s ním. Nejsem si jistá kdo to byl. Ale ten muž byl již hodně starý a citila jsem že je hodně moudrý. A tak jsem se rozhlížela kolem a viděla sama sebe jak ležím v trávě . Byl to zvláštní pocit podívat se do legendárního ráje :P :D